author

Tomáš Mika

Rád bych se v krátkosti představil. Jmenuji se Tomáš, je mi 43 let, a ač jsem profesí strojař, vaření je mým koníčkem již od dvanácti let, kdy jsem své prababičce usmažil první bramborák. Když se pak vrátila z nemocnice, začala mne učit některé fígle v kuchyni, které jsem si osvojoval dokud neumřela (to mi bylo 17). V tom jsem pochopitelně prsty už neměl, neboť jejích 92 let bylo skutečně požehnaných, a tak převzala štafetu má teta. Ta mě naučila práci s masem a zatímco ostatní mládenci honili děvčata po diskotékách, já jsem honil steaky po pánvičce. Po její smrti jsem si našel přítelkyni, jejíž maminka byla excelentní kuchařka a naučila mne péci moučníky, buchty, koblihy a koláče a také sbírat houby. Když umřela (údajně na otravu z hub­ my jsme si lidsky příliš nerozuměli), neměl mě již kdo učit, tak jsem převzal otěže gastronomické edukace do svých rukou a od té doby se potýkám s mou životní láskou s menšími, či většími úspěchy. Specializuji se především na jídla české kuchyně a snažím se pracovat s odkazem kuchařek, které vtiskly tvář naší kuchyni počínaje Magdalenou Dobromilou Rettigovou konče Marií­ Janků Sandtnerovou. Pochopitelně se snažím jídla zabalit do modernějšího gastronomického hávu s ohledem na faktory úspory času a peněz v kuchyni. Miluji především omáčky s knedlíky, různé pečeně, klasické buchty. Mé motto zní: Vař poctivě a s láskou až do smrti své tchýně!

Copyright © 2016 Šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autorů zakázáno